...a zase pruhy...
Justýnka si užívá sluníčko s babičkou, dědou a strejdou. Ondra se sice už přetáčí, ale zatím neleze, takže asi nejideálnější chvíle způsobit v přízemí stav jako po vybuchlé bombě.
Malujeme tedy obývák. Nebo je to spíš dětská herna?
Býval zelený, potřeboval prosvětlit. Přes jednu celou stěnu je bílá knihovna, další dvě stěny jsou nyní už téměř krémově bílé (ještě není hotovo, včera se nám oběd u sestry protáhnul do večera), se čtvrtou stěnou jsem dlouho váhala, jestli ji nechat zelenou nebo co s ní... Když jsem ve sklepě probírala zbytky barev, napadlo mě, že ji udělám pruhovanou. No, kdyby to nevypadalo dobře, tak se to jednoduše celé přemaluje... Už třetí den tedy dělám pruhy. Vypadá to jako tapeta, ale originální, vzor se neopakuje. A myslím, že to vypadá dobře. Používám pouze zbytky barev a dál je míchám.
Také jsme došli do stádia, kdy se mi zdá, že náš domek je přeplněný. Takže už od jara "odplňuju". Na začátku se hodil skoro každý nábytek, který někdo vyřadil, posloužil dobře, ale přece jen jsme ho v průběhu let ještě doplnili novým nábytkem, a tak je potřeba dobře promyslet, co nechat, co zrenovovat, co poslat dál nebo vyvézt. I obývák/herna v novém kabátku dojde drobnému odlehčení...
