Hvězdičkování...

Podzimní věnec

 Bělotrn se úspěšně množí po celé zahradě. Letos sklizeno na věnec, i včelkám ještě zůstalo...

Na korpus jsem zrecyklovala starý věnec, kuličky bělotrnu krásně schovaly fragmenty původního zdobení.

Mé malé (semtam) květinářství

Oběhnout zahradu, nastříhat květiny, svázat kytici a někoho potěšit...

 

Čím víc, tím míň...

Čím víc pracuju, tvořím, cestuju a jsem se svou rodinou, tím méně mám čas na své předsevzetí, že se budu více věnovat blogu. Plus technické problémy zde přispěly k tomu, že jsem se jako správný blíženec rozdvojila na Instagramu: střípky k blogu @ronica.atelier

volná tvorba @veronika_zabrsova_art

Snad se polepším, jak budou (starší) děti ve škole :-)

Mikulášské pytlíky

Chvílemi jsem si říkala, proč si radši nedám nohy na stůl, když malej spinká... Ale jsem ráda, že jsem se hecla. Ještě vyšít jména a došít sáček na příští rok i pro toho nejmenšího a s radostí s Mikulášskými pytlíky končím :-)

P. S.: Děkuju babičkám za hlídání, aby se to stihlo.



Ušito podle Bellet.

Hnízdo pro miminko

V září, když děti chodily zase do školy a školky, vše už jsem měla nachystané, čekali jsme, že prcek přijde na svět o čtrnáct dní dříve jako jeho sourozenci. Rozhodl se ještě zůstat, takže když na mě vyskočil návod u La Petite Anne, tak jsem vytáhla po dlouhé době zase šicí stroj...

Malej v něm spinká každou noc od narození, a zdá se, že se mu v něm moc líbí.

Myslím, že je dobré navíc prošít vatelín v lehátku, aby se při praní neshrnoval.

Osvědčený postup...

...balit dárky průběžně... Letos jsem využila zásobu papírů mramorovaných na slizu z dob studií. A na část jmenovek jsem zrecyklovala balící papír – díky metalické vrstvě je dostatečně pevný.

Pro skřítky...

Dřevíčka a lepidlo

Minulý týden jsme strávili příjemnou rodinnou dovolenou v Jizerských horách. Měli jsme tam jet už v zimě na lyže, ale děti onemocněly, tak jsme to pojali letně. Každý den jsme dělali výlety a poznali spoustu krásných míst, v přírodě i ve městě. Jeden výlet, když zrovna pršelo, byl do firmy Detoa, která vyrábí dřevěné hračky. Zaplatili jsme si exkurzi do výroby. Byli jsme nadšení a děti také. Myslím, že je hodně zajímavé, podívat se do provozu, kde cokoliv vzniká, uvědomit si, jaké mají zaměstananci podmínky, kolikrát projde kus dřeva rukama a kolikrát projede strojem než z něho vznikne hračka. A uvědomit si kolik různých hraček naše děti většinou mají, jak si jich váží, a jak často si s nimi hrají. A kolik stojí, resp. kolik chceme aby stály...

Pak jsme si koupili balíčky dřevíček, kostiček, korálků, prostě různé vadné kousky z výroby, dostali jsme kelímek s lepidlem a šli jsme do dílniček tvořit. Děti to neuvěřitelně bavilo, a tak pokračujeme i doma...

DIY – deníček

Obálka kreslená...



Obálka razítkovaná...



A obálky navržené na PC a vytištěné...



S žáky děláme makety některých knižních vazeb, začínáme s nejjednodušší V1, což je sešitová vazba. Dělají si maketku, ve které si popíšou konstrukční části knihy, dále obsahové části knihy, a pak děláme sérii návrhů na sešity.

Jedna z možností, jak si V1 svázat, je tzv. "osmička". Je potřeba si nachystat papíry a kartonovou obálku (papír vyšší gramáže). V bloku si předchystáme tři díry, začneme šít uprostřed, pak do krajní díry, opět na střed, do druhé krajní díry a uprostřed uděláme uzlík.

Potom je dobré sešit ze tří stran oříznout. Jelikož blok u V1 nebývá silný, stačí odlamovací nůž, pravítko (nejlépe kovové) a pohlídat si pravé úhly.

Vazba se dá použít také pro výrobu přání ze dvou a více papírů...

Jmenovky na dárky...

...volně ke stažení... Krásné Vánoce...

Naše malá švadlenka...

...loni dostala k narozeninám malý šicí stroj, začaly jsme s látkovýma pytlíkama a později přešly k šitým drobnostem – většinou si je sama namaluje a vystřihne, šijeme spolu, ale za strojem sedí Justy. Sama si je naplní, to ji moc baví, zašije, potom je domaluje fixama na textil nebo přišije knoflíčky...

Sraz šneků...

Věnec tohoto typu jsem viděla loni nebo předloni v časopise a moc se mi líbil. Takže jsem do síně na okno dala sklenici a s Justýnčinou pomocí jsme začaly sbírat...

V lednu jsme si užili nádherné zimní počasí se sněhem, ale když sousedka začala opět silněji vyvádět (téměř každý den na nás buší a sprostě řve přes zeď), začala jsem tušit, že zima začne pomalu končit (to už máme za ty roky vysledováno, na konci zimy prostě začne, to pak stačí když v půl devaté  večer vytírám a ťuknu násadou mopu do kuchyňské linky a ona spustí... Ne, opravdu nepřeháním...) Měla jsem pravdu (teda spíš sousedka :), o víkendu se oteplilo přes den na osm stupňů, a sníh začal rychle tát...

Takže to chtělo nějaký nový věnec a ulity na okně se konečně dostaly ke slovu... Justýnka mi pomáhala, ulity ometala štětcem, jinak už byl potřeba jen korpus a tavné lepidlo...







P. S.: O víkendu jsme se zaregistrovali na geocaching a v neděli jsme úspěšně našli první "poklad".