Rychlý tvarohový dezert...

Recept na takový jakoby domací pribiňák mi poradila kamarádka. A tak, když dnes přišla chuť, ještě jsem to vylepšila o horké maliny a kakao (určitě by byla výborná i rozpuštěná čokoláda, ale tu na vaření jsem snědla, když mě honila mlsná a nic jiného doma nebylo).

Našlehala jsem šlehačku, přidala vanilkový cukr, zakysanou smetanu a tvaroh z vaničky, vše rozšlehala. Polila jsem to horkými malinami, ale hodí se jakékoliv ovoce. To máme moc rádi. Povařit podle chuti jakékoliv čerstvé ovoce nebo zužitkovat zásoby z mrazáku, přidat trochu cukru a rázem je  z obyčejného pudingu nebo buchty (když se to pěkně přelije, popř dozdobí třeba zakysanou smetanou a meduňkou) dezert. To ovoce jsem "odkoukala" od mamky a velmi se to u nás ujalo.

Prostírání jsme vyráběly s Justýnkou. Více zde.

Pohled z druhé strany...

Justýnka opět pomáhala: umývat okna i šít záclony. Dostala pruh a ušila z něj kuličku :-)

A zatímco byly květiny odstěhovány na hromadu do jídelny, tak tahle si tam potají vykvetla...

Dopruhováno...

Pruhování se ukázalo časově poměrně náročné, takže jsme to nestihli dokončit před Justýnčiným návratem. Samozřejmě trvala na tom, že chce taky malovat pruhy...

Nábytek je nastěhován zpět a teď to dotáhnout do konce: umýt okna, ušít nové záclony (Přemýšlela jsem, že záclony vyměním, zdáli se mi takové vyšisované už po minulém vyprání, pak jsem to ale zavrhla, že na to není čas, že to nechám na později. Vyřešila to za mě pračka, jedna ze čtyř záclon praní už nepřežila...), rozvěsit obrázky, namalovat "bílý" obrázek pro pruhovanou stěnu, přemýšlím ještě o ušití proužkovaného polštářku a v podobném duchu předělat i podnožku. A vyvážit všechny doplňky a dekorace tak, aby to celkově nebylo moc divoké. A hodil by se nějaký malinký bílý kulatý stoleček na odkládání kafíčka do nově vzniklého čtecího koutku. Nejraději bych si ho vyrobila sama, tak uvidíme, jak se to vyvrbí...

Pruhy...

...a zase pruhy...

Justýnka si užívá sluníčko s babičkou, dědou a strejdou. Ondra se sice už přetáčí, ale zatím neleze, takže asi nejideálnější chvíle způsobit v přízemí stav jako po vybuchlé bombě.

Malujeme tedy obývák. Nebo je to spíš dětská herna?

Býval zelený, potřeboval prosvětlit. Přes jednu celou stěnu je bílá knihovna, další dvě stěny jsou nyní už téměř krémově bílé (ještě není hotovo, včera se nám oběd u sestry protáhnul do večera), se čtvrtou stěnou jsem dlouho váhala, jestli ji nechat zelenou nebo co s ní... Když jsem ve sklepě probírala zbytky barev, napadlo mě, že ji udělám pruhovanou. No, kdyby to nevypadalo dobře, tak se to jednoduše celé přemaluje... Už třetí den tedy dělám pruhy. Vypadá to jako tapeta, ale originální, vzor se neopakuje. A myslím, že to vypadá dobře. Používám pouze zbytky barev a dál je míchám.

Také jsme došli do stádia, kdy se mi zdá, že náš domek je přeplněný. Takže už od jara "odplňuju". Na začátku se hodil skoro každý nábytek, který někdo vyřadil, posloužil dobře, ale přece jen jsme ho v průběhu let ještě doplnili novým nábytkem, a tak je potřeba dobře promyslet, co nechat, co zrenovovat, co poslat dál nebo vyvézt. I obývák/herna v novém kabátku dojde drobnému odlehčení...

Slunečný listopad...

Podzimní linie...

Když bílá...

...není bílá. Ale zažloutlá...

O tom, že náš Ondrášek má velkou spotřebu bryndáčků/slintáčků, a jak jsme vyřešili jejich nedostatek, jsem psala nedávno. Teď bylo potřeba vyřešit, co s bílýma bryndáčkama, které už bílé nebyly, aby Ondra nevypadal jako šmudla :-) Na řadu přišly jednoduše fixy na textil...: