Chvílemi jsem si říkala, proč si radši nedám nohy na stůl, když malej spinká... Ale jsem ráda, že jsem se hecla. Ještě vyšít jména a došít sáček na příští rok i pro toho nejmenšího a s radostí s Mikulášskými pytlíky končím :-)
P. S.: Děkuju babičkám za hlídání, aby se to stihlo.
Ušito podle Bellet.