První festivalový podvečer byl náročný. Před vstupem jsme zůstali stát dvě hodiny v davu, kde občas někdo zkolaboval... Asi třikrát jsem měla taky namále, ale od sestry jsem věděla, že musím něco silně mačkat, a to pomohlo. Nestihli jsme ani jednu písničku z plánovaného koncertu. Mrzelo nás to, protože jsme se lístky za pásky pokusili vyměnit už den předem, jak nabádali pořadatelé, ale jel tam jen manžel a bylo potřeba tam být osobně...
Ale musím říct, že další dny už vše šlo hladce. Takže jsme s sebou třetí den vzali obě děti a na část čtvrtého dne to starší... Znamenalo to sice trávit víc času ve Family parku a na horolezecké stěně (kde nás Justýnka překvapila, když bez zaváhání vylezla do výšky několika metrů), ale i na dětské scéně jsme si užili parádní koncert Yellow sisters...
