Pečené brambory se špenátem a česnekem

Aneb vzpomínka na studentská léta, kdy jsme chodili do pivovaru na Mendláku v Brně na toto levné a výborné jídlo...



Brambory jsem oloupala (když jsou nové tak bez loupání), nakrájela na měsíčky, poskládala na plech s pečícím papírem, posolila, zakápla olivovým olejem, posypala drceným kmínem a pekla. Ideální je, když brambory získají křupavou kůrku.

Mezitím jsem si nachystala špenát, do kterého přidávám jen česnek, sůl a smetanu (my tentokrát sojovou, protože kvůli Ondráškovým problémům zkoušíme omezit mléko na minimum).

Nachystala jsem si čtyři misky, na dno dala bramory, pak špenát, pak opět brambory a posypala parmezánem. Zbytek špenátu jsem dala na stůl do misky, a kdo chtěl, tak si přidal.

PS.: V rámci hledání ideální prezentace své aktuální tvorby jsem si založila nový veřejný účet na Instagramu: atelier.ronica.

Tak jsme si naplánovali...

... na jarní prázdniny Jizerské hory... A moc jsme se těšili... Ale někdy to zkrátka nevyjde...



Takže vybaluju, běhám kolem dětí, vařím... Zkrátka dovolená :-)

Inspirace...

...to si tak jeden brouzdá po netu, a pak narazí na příspěvek Zahrada na niti... A v garáži jsou květináče s loňskými (a možná i předloňskými) cibulovinami, které jsem koupila na parádu na stůl na konci zimy, a pak je nezvládla přesadit ven. Takže recyklovaná paráda :-) Líbí se mi i takto, ale minitulipány už mají dokonce i poupata, tak možná i nějaká barvička bude.

Cestou do práce...

... abych zaznamenala, že tu máme někdy taky sníh, i když chvíli prší, chvíli je teplo a taje to, a pak zase sněží. Taková zvláštní zima...

Silvestrovská procházka

Na Ketkovák... Děti byly od bahna i za ušima, ale jinak bylo nádherně...

V ateliéru...

... jsem se před koncem roku pustila po dlouhé době do stěhování nábytku. Ani jsem si neuvědomovala, jak nepohodlné jsem měla pracovní místo s počítačem... Na malém stole se šicím strojem uvnitř. Ten jsem konečně vyzkoušela, že funguje (dostala jsem ho od sestry a švagra, kterým zůstal v domě po původních majitelích). Takže jásám neb moje šlapací Lada po babičce nešla seštelovat, bude muset na opravu.

Jinak průběžně třídím, organizuju a vyhazuju. Ale chtělo by to radikálnější zásah...

Vše nejlepší v novém roce...

Vánočně...

Letos jsme měli i perníkovou chaloupku. Díky mojí šikovné žákyni, která už je vyučená cukrářka.

Maminku přítelkyně mého bratra jsem sice ještě nikdy osobně neviděla, ale už potřetí jsme dostali krabici výborného cukroví. Ještě jednou děkujeme!

A výborné makronky peče také moje kolegyně...

Krásný závěr vánočních svátků...