Konečně úspěch...

... v pěstování paprik. Nikdy se jim u nás ve skleníku moc nedařilo, ale Michal je má rád, tak jsem vyzkoušela radu pěstovat papriky v samozavlažovacích květináčích. A letos máme nádherné velké papriky...

Mám pět květináčů, a protože si nekonkurují v hlíně s rajčaty, mohou být hustěji k sobě. Plus jak květináče stíní, rajčata v zemi tak rychle nevysychají...



Vysadila jsem některé rostliny na nová místa a zdá se, že například patisonům se to líbí...




























Letos zeleninu nejraději grilujeme v pekáčku. Odpadá otáčení jednotlivých kousků, všechna šťáva zůstane a chutě se krásně propojí. Takže kousky různé zeleniny, sůl, pepř, olivový olej, bylinky, přikrýt alobalem...

Léto a prázdniny...

... to je pro mě i tento výborný ovocný koláč dle rodinného receptu...





Dnes se moje smečka vrátila domů z výletu, tak jsem jim ho na přivítanou upekla. (Z rybízu, který děti nestihly otrhat ještě nedozrálý, nebo z kterého neuvařily "polívečku"... Ve výsledku na dva plechy nestačil, tak jsem běhala po zahradě a sbírala zbytky jahod, měsíční jahody, trošku zralého černého rybízu a angreštu a nakonec jsem dva plechy naplnila :-)

Večerní procházka zahradou...

... aneb co u nás zrovna kvete...

Muffiny z červené řepy...

...našla jsem svůj vysněný "TOP recept" na korpus, který je neskutečně vláčný, čokoládový a lehounký:

12 ks muffinů:
250 g červené řepy
50 g třtinového cukru
75 g hladké mouky
50 g másla
1 lžička jedlé sody
troška soli
100 g hořké čokolády
2 lžičky kakaa
1 vejce

V původním receptu se řepa nakrájí na kostky a uvaří, voda se musí nechat úplně vydusit. Já řepu peču ve dvou vrstvách alobalu – na 180 °C hodinu – upeču si jí více a používám do salátu, na carpaccio... a teď už i do sladkého těsta. Tu, kterou mám do zásoby, nechám v alobalu v lednici, vydrží několik dní.

Pečenou studenou řepu jsem nakrájela a rozmixovala, přidala polovinu dávky cukru, hladkou mouku, sodu a sůl. Ve vodní lázni jsem rozpustila čokoládu s máslem a kakaem a zašlehala do ní žloutek. Čokoládu jsem přidala do těsta z řepy. A nakonec jsem opatrně přidala sníh z bílku a druhé poloviny cukru. Pekla jsem na 160 °C 30–35 minut.

Možností jak dortíčky dozdobit je spousta, já tentokrát zvolila zakysanou smetanu a jahody, které nám už v truhlíku na terase začínají dozrávat.

Na terase...

...krásný podveřer...

Tak už se zabydlely...

...naše nové slepičky...

Dnes je to týden, co jsme si je dovezli. Loni jsme nad tím začali přemýšlet a letos jsme to zrealizovali. Sice se nakonec nejedná o slepičky adpoptované, máme tři mladé kuřice, ale myšlenka nepodporovat velkochovy a mít vlastní vajíčka je stejná. Na internetu jsem našla spoustu krásných kurníků, které jsou jako malé chaloupky, dají se k tomu v pohodě najít i nákresy, jen ten čas chybí... Tak jsme kurník koupili a jen smontovali.

Loni jsme udělali nové schody na terasu, které vedou přímo do zahrady, a díky tomu nám vznikl ideální prostor pro slepičky. Jejich výběh zasahuje i pod část terasy, kde si můžou hrabat a popelit se, prolézají dovnitř živým plotem, tak to se jim moc líbí.

Musela jsem teda přesadit hodně květin, které by slepičky asi úplně zlikvidovaly. Ještě nedávno na místě jejich kurníku kvetla záplava krokusů. Snad se jim bude takto dařit i na novém místě... Ve výběhu zůstalo jen pár rostlin, třeba i růže na kmínku, tak ty snad vydrží. Jinak je ze tří stran živý plot, takže zelené to mít budou...

Už se těším, až začnou snášet... a že nebudu muset kupovat granulované slepičáky, budu mít hnojivo vlastní... a že mi přes zimu taky pohnojí a "zryjí" skleník... a že budou likvidovat zbytky jídla... a že se u nás budou mít dobře...

Posezení pod modřínem...

...vylepšeno...

Loni se nám podařilo získat z druhé ruky kamínkovou dlažbu. A tak jsme opět trochu srovnali část naší zahrady, která je v mírném svahu, a vylepšili posezení s krbem. Mezi dlaždicemi jsme nechali mezery, které jsme vysypali štěrkem – aby se mohla vsakovat voda. Velký rozkládací stůl, který byl na terase, jsme přestěhovali pod modřín, aby nahradil "pivní set", jehož stůl je opravdu úzký a pro větší množství lidí se moc neosvědčil. Za to jako doplňkový odkládací stůl je parádní... Dlážděný prostor jsem zčásti olemovala mými oblíbenými kamennými kostkami, které nám zbyly po přestavbě, a které už mi bohužel docházejí.

Včera jsme vylepšené posezení vyzkoušeli při oslavě a osvědčilo se...

A Ondrášek dostal od mé sestry opět parádní dort – s postavičkou Pipi, kterou teď miluje...