Muffiny z červené řepy...

...našla jsem svůj vysněný "TOP recept" na korpus, který je neskutečně vláčný, čokoládový a lehounký:

12 ks muffinů:
250 g červené řepy
50 g třtinového cukru
75 g hladké mouky
50 g másla
1 lžička jedlé sody
troška soli
100 g hořké čokolády
2 lžičky kakaa
1 vejce

V původním receptu se řepa nakrájí na kostky a uvaří, voda se musí nechat úplně vydusit. Já řepu peču ve dvou vrstvách alobalu – na 180 °C hodinu – upeču si jí více a používám do salátu, na carpaccio... a teď už i do sladkého těsta. Tu, kterou mám do zásoby, nechám v alobalu v lednici, vydrží několik dní.

Pečenou studenou řepu jsem nakrájela a rozmixovala, přidala polovinu dávky cukru, hladkou mouku, sodu a sůl. Ve vodní lázni jsem rozpustila čokoládu s máslem a kakaem a zašlehala do ní žloutek. Čokoládu jsem přidala do těsta z řepy. A nakonec jsem opatrně přidala sníh z bílku a druhé poloviny cukru. Pekla jsem na 160 °C 30–35 minut.

Možností jak dortíčky dozdobit je spousta, já tentokrát zvolila zakysanou smetanu a jahody, které nám už v truhlíku na terase začínají dozrávat.

Na terase...

...krásný podveřer...

Tak už se zabydlely...

...naše nové slepičky...

Dnes je to týden, co jsme si je dovezli. Loni jsme nad tím začali přemýšlet a letos jsme to zrealizovali. Sice se nakonec nejedná o slepičky adpoptované, máme tři mladé kuřice, ale myšlenka nepodporovat velkochovy a mít vlastní vajíčka je stejná. Na internetu jsem našla spoustu krásných kurníků, které jsou jako malé chaloupky, dají se k tomu v pohodě najít i nákresy, jen ten čas chybí... Tak jsme kurník koupili a jen smontovali.

Loni jsme udělali nové schody na terasu, které vedou přímo do zahrady, a díky tomu nám vznikl ideální prostor pro slepičky. Jejich výběh zasahuje i pod část terasy, kde si můžou hrabat a popelit se, prolézají dovnitř živým plotem, tak to se jim moc líbí.

Musela jsem teda přesadit hodně květin, které by slepičky asi úplně zlikvidovaly. Ještě nedávno na místě jejich kurníku kvetla záplava krokusů. Snad se jim bude takto dařit i na novém místě... Ve výběhu zůstalo jen pár rostlin, třeba i růže na kmínku, tak ty snad vydrží. Jinak je ze tří stran živý plot, takže zelené to mít budou...

Už se těším, až začnou snášet... a že nebudu muset kupovat granulované slepičáky, budu mít hnojivo vlastní... a že mi přes zimu taky pohnojí a "zryjí" skleník... a že budou likvidovat zbytky jídla... a že se u nás budou mít dobře...

Posezení pod modřínem...

...vylepšeno...

Loni se nám podařilo získat z druhé ruky kamínkovou dlažbu. A tak jsme opět trochu srovnali část naší zahrady, která je v mírném svahu, a vylepšili posezení s krbem. Mezi dlaždicemi jsme nechali mezery, které jsme vysypali štěrkem – aby se mohla vsakovat voda. Velký rozkládací stůl, který byl na terase, jsme přestěhovali pod modřín, aby nahradil "pivní set", jehož stůl je opravdu úzký a pro větší množství lidí se moc neosvědčil. Za to jako doplňkový odkládací stůl je parádní... Dlážděný prostor jsem zčásti olemovala mými oblíbenými kamennými kostkami, které nám zbyly po přestavbě, a které už mi bohužel docházejí.

Včera jsme vylepšené posezení vyzkoušeli při oslavě a osvědčilo se...

A Ondrášek dostal od mé sestry opět parádní dort – s postavičkou Pipi, kterou teď miluje...

Ve dnech předchozích...

... vykonána spousta práce na zahradě – už mám osázený skleník, a kromě dalších běžných prací dokončujeme posezení u krbu a výběh pro slepičky, které si chceme již brzy pořídit.

Zahrada je každým dnem krásnější a barevnější...









Justýnka se dočkala svého vlastního záhonku, tak obchází zahradu, nejraději by mi všechno vyryla a zasadila to k sobě :-)



Popřáli jsme mamince k narozeninám a sestra při té příležitosti udělala opět luxusní zákusky...

A podruhé jsem se zúčastnila Třebíčského půlmaratonu, trať 11,5 km jsem uběhla o pět minut rychleji než loni, tak mi aspoň dobrý pocit vynahradil krušné chvíle při tréninku, kdy jsem si nadávala, proč se na takovou akci vůbec přihlašuju :-)

Dnes dva roky...

...našeho mladšího bobánka... Jednu oslavu už máme za sebou, další před sebou, dnes rodinné narozeninové odpoledne... V restauraci to prcci zvládli skvěle (narozdíl od hračkářství :), než přinesli jídlo, tak si vzorně malovali...






Takhle se s tátou připravuje kašička...



A na houpačce...

Rozkvetlý duben...

Každý den kontrola zahrady, každý den něco nového rozkvétá... První kafe na zahradě, první oběd na terase, spousta práce, vůně, ptačí zpěv... Nádherné roční období...

Květiny, které nakoupím na konci zimy / na začátku jara domů na okrasu (hyacinty, mininarcisy, primulky), zasadím později do volné hlíny – některé se ujmou, jiné ne, ale za pokus to stojí. Některé primulky už mám takto mnoho let, vesele se množí a dokonce se vzájemně kříží, tak mám i nové druhy :-)