Ten čas...

...kdy se zahrada probouzí ze zimního spánku, mám moc ráda. Každý den chodím okukovat zahradu, kde co začíná rašit, jaké další květy se otevřely...

Fialové krokusy už to rozbalily v plné parádě, ještě určitě v zákulisí čekají bílé a dál se uvidí... Je to vždy trochu překvapení...

Přípravy...

Včera jsem rozesazovala sazenice rajčat a paprik, které jsem dostala od kamarádky. V zimní zahradě jsem přes křesla dala desku, na ni sazenice, stejně momentálně není čas si tu posedět... Náš nejmladší člen rodiny musí vše prozkoumat, a když spí, tak se člověk snaží něco udělat... Tak tu máme dočasně školku sazenic...

I některé kytičky už raší...

Z páry...

Mokrý čokoládový dort 

Už čtrnáct dní máme mimo provoz troubu, tak dnes jsem oprášila recept pro parní hrnec: 

125 g čokolády, 125 g másla, 4 vejce, 100 g cukru (dávám míň), 100 g hladké mouky

Čokoládu jsem rozehřála ve vodní lázni. Máslo utřela se žloutky, přidala cukr, mouku a čokoládu. Bílky jsem našlehala a opatrně zamíchala do těsta. Misku na vaření rýže jsem vyložila potr. fólií, nalila těsto, opět přikryla fólií a hodinu vařila v páře.

V parním hrnci jsem dnes také uvařila čerstvého lososa...

K němu jen orestovanou zeleninu s parmezánem...

A Justy dnes namalovala další vlastní puzzle, které dostala tentokrát od tety Terezky a strejdy Kuby. Dnes jsme celkově po delší době, kdy jsme si zamarodili, byly trochu pilnější :-)...

První...

...krokus vykvetl už i u nás na zahrádce. Ty, které jsem koupila, ty se teprve derou ven, ale cibulky, které jsem dostala od paní sousedky, ty už začínají kvést... Ona má už na zahradě krásnou fialkovou záplavu, doufám, že se mi časem také tak namnoží... 

I u sněženek jsem doufala, že se časem rozmnoží, buhužel předloni jsem si je nechtěně nakopla, tak musím zase čekat :-)

Na dveře...

Když jsem nevyspalá nebo mám pocit, že nestíhám uklízet, žehlit apod., tak raději něco vytvořím, namaluji nebo ušiju... Uklízet a žehlit budu stejně nejpozději do dvou dnů znovu, ale když něco vytvořím nebo ušiju, tak je to trvalejší... Dneska jsem si náladu zlepšila věncem na dveře. Prošla jsem krabice s dekoracemi, zaběhla na zahradu pro mech, do sklepa pro zlatou barvu... Trocha inspirace z Pinterestu... Jednoduchý a rychlý věnec je hotov... A já mám hned víc síly na ostatní povinnosti :-)

Mimiparta

S Ondráškem si teď užíváme opravdu krušné noci... Večer má pravou tvářičku úplně rudou a v noci se tak patnáckrát, dvacetkrát vzbudí... Už to trvá týden... Je to náročné, tak se vždy moc moc těším na odreagování s naší "mimipartou". Tři jsme byly společně v porodnici a neteř od sestry je jen o chvíli mladší, takže můžeme probrat totožné "problémy". Máme oblíbenou kavárnu, kde mají stolky i v zimě v průchodu, tak když bobánci spinkají, můžeme je nechat zabubané chrnět a pěkně v klídku si dát kafíčko a dortík... A vymyslet další společnou akci...

Natírám a patinuji...

Začala jsem drobnějšími doplňky - otočným tácem z Ikea a poličkou, abych si to vyzkoušela. Chystám se ale hlavně na velký kulatý jídlení stůl, který jsme podědili po rodičích. Je parádní, ale má  na sobě nehezká kolečka po hrnečcích. Pořád si nejsem jistá barvou...