neděle 26. února 2017

Jaro na okně...

...a na talíři...



Zatím jsem zasela petrželku, bazalku, rukolu a řeřichu...



Nejrychleji vyroste řeřicha, takže třeba k naší oblíbené vajíčkové pomazánce (od té doby, co máme tři vlastní slepičky, ji děláme docela často).



Nebo na zapečené brambory...



Zahájila jsem práce na zahradě, dala si první letošní kafíčko na zahradě, slepičky necháváme také proběhnout po zahradě – než začneme osévat záhonky :-) A já dnes také první letošní běh – a Justýnka na kole se mnou...

středa 22. února 2017

Naše malá švadlenka...

...loni dostala k narozeninám malý šicí stroj, začaly jsme s látkovýma pytlíkama a později přešly k šitým drobnostem – většinou si je sama namaluje a vystřihne, šijeme spolu, ale za strojem sedí Justy. Sama si je naplní, to ji moc baví, zašije, potom je domaluje fixama na textil nebo přišije knoflíčky...



pondělí 20. února 2017

Kdybych to věděla...

...že bude mít takový úspěch, tak ji dělám už dávno: domácí paštiku... Inspiraci jsem si přinesla od babičky. Játra jsem použila čerstvá. Neustále jsem musela tác domazávat – asi čtyřikrát nebo pětkrát...



Udělala jsem také velmi oblíbené povidlové taštičky. Recept byl kdysi v Albert magazínu, těsto je jednoduché, univerzální (jak jsem později zjistila) a úspěch zaručený:

250 g měkkého tvarohu (nejlépe v kostce), 250 g másla, 250 g polohrubé mouky a špetka soli

Těsto nechám asi hodinu odležet (když je čas), vyválím, potom vykrajuju (já mám formičku, ale lze použít skleničku) a povidly plním taštičky. Na plechu je potřu ušlehaným vajíčkem, peču asi čvrt hodiny na 180 °C. Horké šátečky pak obalím v krystalovém cukru.

Tentokrát jsem udělala šátečky z poloviny těsta, z druhé potom tyčinky. Dochutit se dají dle libosti kořením, sýrem, bylinkama... jenom se musí také přisolit...

A z návštěvy u kamarádky jsem si přinesla recept na bezvadnou pomazánku: Lučina, sušená rajčata nakládaná v oleji, olivy a popř. kapari (sůl dle chuti). Jednoduchá, výborná...




No a dort dostala Justýnka opět od tety Milči – přesně podle představ naší šestileté slečny – na všem musí být Elsa... Uvnitř tak, jak ho máme všichni rádi: vláčný, s lehkým krémem a čerstvým ovocem, které bylo tentokrát ještě máčené v čokoládě...






pondělí 6. února 2017

Sraz šneků...



Věnec tohoto typu jsem viděla loni nebo předloni v časopise a moc se mi líbil. Takže jsem do síně na okno dala sklenici a s Justýnčinou pomocí jsme začaly sbírat...

V lednu jsme si užili nádherné zimní počasí se sněhem, ale když sousedka začala opět silněji vyvádět (téměř každý den na nás buší a sprostě řve přes zeď), začala jsem tušit, že zima začne pomalu končit (to už máme za ty roky vysledováno, na konci zimy prostě začne, to pak stačí když v půl devaté  večer vytírám a ťuknu násadou mopu do kuchyňské linky a ona spustí... Ne, opravdu nepřeháním...) Měla jsem pravdu (teda spíš sousedka :), o víkendu se oteplilo přes den na osm stupňů, a sníh začal rychle tát...

Takže to chtělo nějaký nový věnec a ulity na okně se konečně dostaly ke slovu... Justýnka mi pomáhala, ulity ometala štětcem, jinak už byl potřeba jen korpus a tavné lepidlo...







P. S.: O víkendu jsme se zaregistrovali na geocaching a v neděli jsme úspěšně našli první "poklad".

pondělí 23. ledna 2017

Plánování...

...a organizace času... Dvě malé děti, práce, dům, zvířata, zahrada, péče o sebe... Je to teď docela náročné období, stále se snažím zefektivnit využití času... To zná asi každý...

Před Vánocemi se mi podařilo dokončit novou verzi autorského diáře (předchozí verze zde a zde):











Nové ilustrace a jednodušší vazba, jinak navazuje na ten předchozí diář. Zjistila jsem, že potřebuju mít lehký diář s měsíčním přehledem a místem pro další poznámky, který mohu mít pořád u sebe. V práci mám blok, kde si podrobně rozepisuju činnost, ale zůstává v práci. Doma si potřebuju také rozepisovat činnost, naplánovat úklid, vaření apod., tak jsem si pořídila velký krásný diář, který je sice těžký a neskladný, ale vzhledem k tomu, že zůstává doma, tak to nevadí. A aby toho nebylo málo, v kuchyni nám visí měsíční kalendář, kam se zapisují důležité akce všech členů rodiny (a počet vajíček od slepiček :). Zní to složitě, ale složité to není – to důležité je v mém autorském diáři a v rodinném kalendáři. To ostatní už je jen podrobnější rozpis činností – vyhovuje mi si to odškrkávat, abych na něco nezapomněla a taky pro ten dobrý pocit :-) I když ráda využívám nové technologie, na plánování potřebuju papír...


neděle 15. ledna 2017

Na skok v Římě...

... (a Orvietu)... Mrzlo až praštilo... (Ale i tak byla všude spousta květin...)




























Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...