čtvrtek 27. října 2016

Dýňové lasagne



Dýni hokaido jsem vydlabala, nakrájela na kousky i se slupkou a v hrnci povařila s trochou vody doměkka, přidala jsem sůl, pepř, trošku olivového oleje a vše rozmixovala na kaši.

Připravila jsem si omáčku: 500 g Ricotty, 2 vejce, 100 g strouhaného parmezánu, sůl, pepř a trochu zázvoru (koření).

Pekáček jsem vymazala olivovým olejem a navrstvila: lasagne, dýňovou směs, čerstvé bylinky, omáčku z Ricotty. Celé ještě jednou, skončila jsem vrstvou lasagní, kterou jsem potřela znovu troškou omáčky a posypala vydatně strouhaným parmezánem smíchaným se strouhankou. Lasagne jsem pekla v předehřáté troubě dozlatova asi 25 minut na 170° C.

pondělí 24. října 2016

Mufloní rodinka







Už i náš nejmenší začal chodit do školičky – do mateřského centra na čtyři hodiny dopoledne, nejdřív jeden den v týdnu, když to zvládal a chtěl, tak dvě dopoledne v týdnu. Osvědčilo se nám to už u dcery, děti si postupně zvyknou a není to pro ně potom takový šok, když začnou chodit do školky "velké".

Naše miniškolička je v areálu bývalé základní školy, kam jsem kdysi chodila do první a do druhé třídy. Později zde sídlila vysoká škola, v části byla také cateringová společnost, dnes je budova prázdná – kromě mateřského centra, které má dvě třídy. A v areálu, kde jsme si tenkrát o přestávce mohli hrát a kde ještě před pár lety pořádala VŠ Majáles, nyní bydlí mufloní rodinka...




pondělí 17. října 2016

Prsten: DIY



Malý poklad v podobě krabice knoflíků... I naše malá straka si je odnáší a já je pak nalézám v dětském pokoji... Některé knoflíky jsou opravdu překrásné, říkala jsem si, že by z nich byl pěkný prstýnek... Jenže jak knoflík elegantně přidělat na nějaký kroužek...



Řešení bylo víc než jednoduché – vzpomněla jsem si na nerezový paměťový drát na prstýnky, který jsem sice měla nasyslený v zásobách na tvoření, nicméně jsem ho, myslím, ještě nepoužila. Teď přišla jeho chvíle: pro knoflíkový prstýnek jsem ustřihla tři otáčky drátu – vybrala vhodné knoflíky – dírka musí být zapuštěná – pak se krásně zasekne mezi konce drátu, nic nejezdí, prsten krásně drží...








neděle 2. října 2016

Cestou do práce...



(Ne dnes, naštěstí...) Ať je jakékoliv počasí, chodím celý rok pěšky. Je to krásná cesta, i když jdu v rámci města, velkou část cesty se pohybuju mimo zástavbu domů. Po hektickém ranním vypravování se s dětmi je to mých krásných třicet minut sama se sebou, užívám si to...







A ještě pár obrázků z průběhu minulého školního roku... (jarní fotky mi chybí, asi už jsem se viděla na zahradě...)




















Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...