pondělí 21. března 2016

Jarní kabátek pro ledničku

Když jsem čistila ledničku, dala jsem pryč i všechny magnety z jogurtů a nálepky, které naši lednici již nějakou dobu "zdobily". A pak jsem dostala chuť ji trochu nazdobit... Tak jsem vzala stříbrný fix, který jsem si nedávno koupila, a na kterém bylo napsáno, že je téměř na všechny povrchy... A když pak Justýnka donesla z jarního tvoření dva motýlky na magnetce, bylo to jako třešnička na dortu...

No, a vedle lednice je můj další pokus. Baví mě neustále doma něco měnit a vylepšovat, na interneru už jsem viděla spoustu přemalovaných kuchyní, tak už jsem nad tím také přemýšlela... Na některých skříňkách se už začíná fólie, kterou jsou dvířka potažená, odlepovat. Není to moc vidět, nicméně Ondrášek si toho při svých průzkumech všiml, zatáhl a kus urval úplně... Vlastně nevím, jakou barvou bych případně chtěla linku přetřít, ale měla jsem doma jen bílou křídovou barvu, a jedná se o jedinou skříňku mezi bílou lednicí a myčkou, takže nebylo co řěšit, vyzkoušíme a dál uvidíme... Sloupla jsem celou fólii, natřela jednu vrstvu válečkem, odsouhlasili jsme, že se nám líbí první hrubý nátěr, kdy původní povrch trochu prosvítá, tak jsem to rovnou zavoskovala...







úterý 15. března 2016

Střípky uplynulého týdne...

Nový DIY šperk – efektní, nenáročný + člověk zužitkuje zbytky korálků a třeba část ze ztraceného páru náušnic...



Před týdnem...



Včera...



pátek 4. března 2016

Dům se otřásá...

...v základech, sousedka buší, dupe a troubí na trubku... To znamená, že jaro je definitivně tady... Moje nejoblíbenější roční období...

Naše sousedka má "nějaký problém", v zimě je většinou klid, ale na jaře to prostě vždy začne znovu naplno. Pak jí vadí, že děti v osm hodin nespí nebo prostě že rozsvítíme... Nebo já fakt nevím.

Když jsem byla poprvé těhotná, a pak se narodila naše dcerka, tak jsme si fakt "užili"... Volali jsme opakovaně policii, sousedi dostali pokutu na přestupkovém řízení. I když nikdo nevěřil, že "boj" má nějakou šanci, dokonce byli odsouzeni za to, že nás obtěžují - na osm měsíců s roční podmínkou. Když "řádili vesele dál", zase se to začalo řešit, ale nakonec přišla amnestie od prezidenta...

Od té doby se to "víceméně dá", když buší, netrvá to tak dlouho a už ani sprostě neřve (tenkrát pomohly nahrávky z poloprofesionální kamery - u nás ticho a ona klidně půl-tři čtvrtě hodiny řvala, bušila, troubila... ve večerních a  nočních hodinách... na nás... použila i jména...)

Před čtrnácti dny už jsem ale fakt měla chuť znovu policii zavolat. Ondra byl nemocný, noc před tím jsme toho moc nenaspali, já ráno v šest vstávala do práce. Jedenáct hodin večer a ona bušila a troubila... Ale představa, že budeme zase něco ještě vysvětlovat a sepisovat... Tak jsme udělali pár záznamů na mobil a počkali, až to přestane, i když si zase jednou dala na čas... Jaro, no... Po té zimě, kdy je relativně klid, si člověk odvykne...

Původně jsem myslela, že na mateřské to sepíšu nebo vydám komiks, ale to jsou tak absurdní příběhy, že by tomu asi nikdo nevěřil... Tak aspoň dnes večer jsem se z toho trochu vypsala :-)




Každý den kontroluju zahradu, jak se pomalu proubouzí. To mě nabíjí... Na podzim jsem zasázela nové cibulky a rostliny, tak jsem zvědavá...

úterý 1. března 2016

Ovocný koláč

Justýnka si poručila koláč... Vybrala si i který - z Albert magazínu - podle Dity P. Použila jsem mražené švestky z našich zásob. Koláč byl moc dobrý, zmizel rychle...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...