úterý 31. března 2015

Ta mela za oknem...

...zaujala i Ondráška...



 ...pak ale zjistil, že dosáhne nejen na hlínu ve vysokém květináči, ale dokonce už i na listy...



pondělí 30. března 2015

Jarní origami...


Když jsem v minulém příspěvku zmínila své šikovné spolužáky, uvědomila jsem si, že mám v šuplíku nachrtěné také nádherné origami papíry, které vyrábí bývalý spolužák Honza se svým kolegou. Spolupracují pod značkou CALICO, můžete si u nich zakoupit kromě origami papírů také desky, tubusy, zápisníky, potahový i balící papír, textil... a vše je nádherně ručně potištěno. Aktuálně získali ocenění v rámci prestižní designerské soutěže Fedrigoni Top Award v Londýně, kde převzali druhou cenu za své balící papíry v kategorii Packaging.




Já krásné papíry a krásné látky vždy skladuju, je mi líto z nich něco tvořit... Dokud nenastane ten správný čas :-) A tak jsem nyní z krásných Calico papírů vytvořila jarní origami dekoraci. Postup na zvoneček jsem našla zde.





středa 25. března 2015

Na oknech...

Díky tomu, že jsem po střední studovala dvě umělecké školy, jsem potkala spoustu zajímavých a kreativních lidí... A jsem vždy moc ráda, když od nich něco mám... Při jarním úklidu komody v jídelně jsem našla balík nálepek, který dětem při poslední návštěvě přivezla teta Alenka. Jednoduché motivy ptáčků a květin vyplotrovala na bezbarvou průsvitnou fólii, takže vytváří dojem pískovaného skla a vypadá to opravdu moc dobře. Jsem ráda, že jsem nenalepila motivy hned, protože mezitím jsme dětský pokoj přestěhovali do podkroví, kde jsou čtyři střešní okna a na těch nálepky krásně vyniknou...








neděle 22. března 2015

Trochu jara...

...v podobě macešek... na terasu, ke vchodu a k brance...




O víkendu u nás byl švagr s dětmi - zahájili jsme grilovací sezonu... Bylo nádherně... Ještě se těším, až obroste zase živý plot, který máme kolem zahrady a bude trocha soukromí...
 

...po zimě jsme sestavili trampolínu, kterou si vyzkoušel i ten nejmladší...


...a děti se společně pěkně vyřádily. Je to super, už si spolu pěkně vyhrají... V dětském pokoji jsme využili nábytek, který je po mně a mé sestře, přesto nepůsobí vůbec nemoderně. Loni jsme dětský pokoj přestěhovali do podkroví, kde je opravdu hodně místa, a tak jsme složili právě jednu z postelí po nás, která slouží jako domeček na hraní - děti hrozně rády lezou nahoru, dole jsou police, stůl a skříň. Ještě plánuju ušít nějaký závěs, třeba s okýnkem, aby byl domeček ještě lepší - i my jsme to tak se sestrou měly... Děti už tu jinak mají své postýlky, ale na zemi máme ještě dvě matrace, Justýnka se teď často budila, a tak tu nastřídačku spíme, jeden s ní, druhý v ložnici s Ondráškem. Když je táta pryč, tak tu spí i Ondrášek v cestovní postýlce... Spaní teď máme náročnější, ale to zkrátka patří k věku :-) Vedle je ještě prostor na hraní, tam mám ještě v plánu nějaké úpravy, ale o tom třeba zase někdy příště... Každopádně jsem ráda, že jsme sem dětský pokoj po dlouhých úvahách, před porodem Ondry, přestěhovali, postupně tu vzniká malé dětské království...


pátek 20. března 2015

Po šestnácti letech...

 Bylo mi čerstvě sedmnáct, čerstvě jsem chodila s mým budoucím mužem a společně s našima jsme jeli k Vídni sledovat zatmění slunce. (Cestou mi bylo v autě špatně a naši mi v obchoďáku u Vídně koupili přenosný skládácí malířský stojan.) S sebou jsem měla toto sklíčko, které jsem s úspěchem dnes našla (někdy se hodí, když člověk vše schovává :-), abychom se s mužem podívali společně na zatmění i dnes...



čtvrtek 19. března 2015

Ten čas...

...kdy se zahrada probouzí ze zimního spánku, mám moc ráda. Každý den chodím okukovat zahradu, kde co začíná rašit, jaké další květy se otevřely...

Fialové krokusy už to rozbalily v plné parádě, ještě určitě v zákulisí čekají bílé a dál se uvidí... Je to vždy trochu překvapení...






úterý 17. března 2015

Přípravy...

Včera jsem rozesazovala sazenice rajčat a paprik, které jsem dostala od kamarádky. V zimní zahradě jsem přes křesla dala desku, na ni sazenice, stejně momentálně není čas si tu posedět... Náš nejmladší člen rodiny musí vše prozkoumat, a když spí, tak se člověk snaží něco udělat... Tak tu máme dočasně školku sazenic...



I některé kytičky už raší...



pátek 13. března 2015

Z páry...


Mokrý čokoládový dort 

Už čtrnáct dní máme mimo provoz troubu, tak dnes jsem oprášila recept pro parní hrnec: 

125 g čokolády, 125 g másla, 4 vejce, 100 g cukru (dávám míň), 100 g hladké mouky

Čokoládu jsem rozehřála ve vodní lázni. Máslo utřela se žloutky, přidala cukr, mouku a čokoládu. Bílky jsem našlehala a opatrně zamíchala do těsta. Misku na vaření rýže jsem vyložila potr. fólií, nalila těsto, opět přikryla fólií a hodinu vařila v páře.


V parním hrnci jsem dnes také uvařila čerstvého lososa...


K němu jen orestovanou zeleninu s parmezánem...


A Justy dnes namalovala další vlastní puzzle, které dostala tentokrát od tety Terezky a strejdy Kuby. Dnes jsme celkově po delší době, kdy jsme si zamarodili, byly trochu pilnější :-)...


sobota 7. března 2015

První...


...krokus vykvetl už i u nás na zahrádce. Ty, které jsem koupila, ty se teprve derou ven, ale cibulky, které jsem dostala od paní sousedky, ty už začínají kvést... Ona má už na zahradě krásnou fialkovou záplavu, doufám, že se mi časem také tak namnoží... 


I u sněženek jsem doufala, že se časem rozmnoží, buhužel předloni jsem si je nechtěně nakopla, tak musím zase čekat :-)


středa 4. března 2015

Na dveře...

Když jsem nevyspalá nebo mám pocit, že nestíhám uklízet, žehlit apod., tak raději něco vytvořím, namaluji nebo ušiju... Uklízet a žehlit budu stejně nejpozději do dvou dnů znovu, ale když něco vytvořím nebo ušiju, tak je to trvalejší... Dneska jsem si náladu zlepšila věncem na dveře. Prošla jsem krabice s dekoracemi, zaběhla na zahradu pro mech, do sklepa pro zlatou barvu... Trocha inspirace z Pinterestu... Jednoduchý a rychlý věnec je hotov... A já mám hned víc síly na ostatní povinnosti :-)





úterý 3. března 2015

Mimiparta

S Ondráškem si teď užíváme opravdu krušné noci... Večer má pravou tvářičku úplně rudou a v noci se tak patnáckrát, dvacetkrát vzbudí... Už to trvá týden... Je to náročné, tak se vždy moc moc těším na odreagování s naší "mimipartou". Tři jsme byly společně v porodnici a neteř od sestry je jen o chvíli mladší, takže můžeme probrat totožné "problémy". Máme oblíbenou kavárnu, kde mají stolky i v zimě v průchodu, tak když bobánci spinkají, můžeme je nechat zabubané chrnět a pěkně v klídku si dát kafíčko a dortík... A vymyslet další společnou akci...




pondělí 2. března 2015

Natírám a patinuji...


Začala jsem drobnějšími doplňky - otočným tácem z Ikea a poličkou, abych si to vyzkoušela. Chystám se ale hlavně na velký kulatý jídlení stůl, který jsme podědili po rodičích. Je parádní, ale má  na sobě nehezká kolečka po hrnečcích. Pořád si nejsem jistá barvou...







Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...