úterý 17. února 2015

Pět let...

...od otevření naší creperie bylo v neděli. A tak jsme si dnes jako malou vzpomínku udělali palačinky s banánem, čokoládou a šlehačkou...



Ondrášek se poprvé postavil, a tak nám začalo veselo... Časté pády a velké průzkumničení...


V den Justýnčiných čtrtých narozenin jsme jí nabídli, že si zajdeme na něco dobrého, a ona mohla vybrat kam. Možná trochu překvapivě si chtěla dát lososa...



5 komentářů:

  1. Crepes jsem ve Francii jedla snad na tisíc způsobů, mňam. Škoda, že už creperii nemáte, ale naprosto to chápu. Ta pohanková vypadá skvěle, ale ty sladký já snad ještě radši. Jinak naše E.se postavila na 6m a to bylo období šílenejch čtrnácti dnů, kdy jsem se od ní nemohla hnout ani na kousíček, furt padala po hlavě. Na 8m už chodila sama. Potvora:).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To byla malá teda rychlík :) Já jsem si užívala, že Ondra byl pomalejší než Justýnka, ale teď už to vše bleskově dohání. Vzpomínám na "vánočkové období" (to říká mamka, dítě leží jak vánočka, kam ho položím, tam ho najdu :-) Ale ne, každé období má svoje, člověk si to musí užít, když ty děti tak rychle rostou...

      Vymazat
    2. Jojo, kdybych měla mít druhý, přála bych si lenocha:-D. No je pravda, že i v době ležícího miminka to mělo svoje horší stránky, ne že ne...

      Vymazat
  2. Koukám, že Ondík si už sám i vypere, pokud z toho nevyroste, mohl by být dobrá partie...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to záleží, kam dosáhne. Jak dosáhne do baru, tak je s praním konec.

      Vymazat

Děkuji za Vaši návštěvu i za komentář... A přeji krásný den, Veronika

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...