úterý 28. října 2014

Výlety naší Agáty...

Dneska jsem stihla docela dost práce - doma a něco i na zahradě, tak jsem si užila chvilku klidu s kafíčkem v zimní zahradě...




V zimní zahradě si užívají svůj zimní pobyt od minulého týdne i naše vodní želvy, Agáta (to je ta větší) a Sebastian. Od jara do podzimu přebývají na svém letním sídle - na zahradě, kde mají k dispozici dvě jezírka se zahrádkou. Kamarád, který nám o prázdninách během naší nepřítomnosti zaléval kytky, si o víkendu vzpomněl, že nám zapomněl říct, že jednou při zalévání potkal Agátu mimo výběh... Takže to byl už její třetí výlet. Poprvé zdrhla před sedmi lety, to jsme se stěhovali, jezírka s výběhem byla oplocena pouze velkými kamennými kostkami. První tři měsíce jsme želvy kontrolovali, jestli tam jsou a došli jsme k názoru, že kostky stačí. Nestačily. Sousedka přes silnici (která je naštěstí slepá)(ta silnice) náhodou vyprávěla, že našla na zahradě hada, ale nakonec to nebyl had, nýbrž želva. Naše, to ale nevěděla. Zavolala tedy do útulku, kam jsme si pro ni pak jeli. To se jim ještě nestalo, že by si tam někdo přijel pro vodní želvu... Lidé se jich většinou spíš zbavují (poté, co zjistí, že rostou a vyměšují...) Paní z útulku říkala, že je naše želva krásná a velká - čím ji prý krmíme. Když jsme řekli, že v létě, když je venku, ničím, tak vypadala, že nám ji ani nevydá. Pak asi usoudila, že kdyby u nás strádala, tak by nevypadala tak, jak vypadá, tak se k nám snažila udat ještě aspoň jednu želvu z útulku. Dodnes mám schovaný doklad na sto korun za "pobyt v útulku". Dokoupili jsme nízký plotek. Pět let sloužil, pak ho ale Agáta, fakt nevím jakým způsobem, zdolala. Tentokrát dorazila až k sousedce na druhé straně ulice. Odtud putovala (to už ale ne vlastním přičiněním) ke známým do blízké vesnice, kam jsme si pro ni, poté co se to k nám doneslo, jeli my. Další zabezpečení v podobě sítě... Moc účinné teda taky nebylo, jak jsme se čerstvě dozvěděli. Takže teď nezbývá než vymyslet něco chytřejšího... Hm, asi budeme muset kolem jezírek postavit voliéru, tak jak to bylo u rodičů, než jsme se odstěhovali...



neděle 26. října 2014

Ke kafíčku...


Inspirovala nás teta, která tuto tvarohovou dobrotu sdílela na facebooku... Když jsem zjistila, že skoro vše máme doma (chyběla nám pouze jedna zakysaná smetana do čokolády, ale stačilo to :-), hned jsme ji zkusily. Když má člověk takovou pomocnici... :-)


středa 22. října 2014

Letos to bude jinak...

...aneb už mám hotové Vánoční štítky na dárky (no, uvidíme, jestli budou stačit) a zabalený první dárek...

Vždy, když na poslední chvíli balím dárky, tak si říkám, že příští rok to musím udělat zavčas a v klidu. Letos jsem se rozhodla změnit taktiku: začnu balit dárky tak, jak budou postupně přibývat. Schovávat je budu už zabalené a se štítkem... Tak snad mi to předsevzetí vydrží :-)

Pro výrobu štítků jsem zapátrala v krabičce s názvem "Nepovedené tisky". Hrozně nerada něco vyhazuju :-) Vybrala jsem tisky suché jehly na papíře s pevnou, ale zároveň nižší gramáží, abych si neodrovnala raznici. A pak už jen vyrazit, dírka, stužka a jméno...




pátek 17. října 2014

DIY - Na malé poklady...




Když jsem dopotřebovala krém na obličej, bylo mi líto dózičku vyhodit. Text na ní nebyl natištěný, jen nalepený, šlo to dobře dolů, tak jsem ji jednoduše přetvořila v malou šperkovnici (nebo dárkovou krabičku). Víčkem dolů jsem ji ponořila do řecké barvy, která nám zbyla po malování. Už mám vyzkoušené, že drží celkem dobře i na plastu. Po zaschnutí jsem ji ještě trochu dozdobila stříbrnou konturkou na sklo. A do parády jsem si stejně vzala i hrnek, který měl nahoře vylomený trojúhelníkový střep. Ten jsem zpět přilepila sekundovým lepidlem a postupovala jako u krabičky. Takže se vyhnul popelnici, je z něj teď docela pěkná váza (nebo třeba kalíšek na štětce)...


středa 15. října 2014

Speciální kutilský adventní kalendář...

Včera jsem od Michala dostala letošní "adventní" kalendář. A není to obyčejný adventní kalendář. Je speciální, je kutilský a je trochu netradičně časově pojat. V krásné vlastnoručně vyrobené krabičce byl první list a na něm první dodělávka do domácnosti :-) Smontování police v podkroví. To znamená, že pokud vše půjde dobře a každé cca tři dny se "něco" dodělá, tak na Vánoce budeme mít dotažené dodělávky a detaily, které se vlečou měsíce, někdy i roky :-) 





Jeden rok jsem dostala kalendář, kde bylo 24 malých dárečků. Třeba propiska, tácek pod hrníček, ořezávátko apod. Jiný rok jsem dostala 24 obálek, v každé byl nějaký zajímavý článek z Respektu. Já se mám :-) Tak mě už napadlo, že letos udělám na revanš taky originální adventní kalendář, ale o tom až někdy příště, nejřív ho musím vyrobit :-)

neděle 12. října 2014

Nedělě na zahradě...

Mám asi padesát nápadů v hlavě, které bych chtěla zrealizovat - je tam šití, mozaika, nějaké dekorace, volná tvorba, ilustrace a autorský diář (jsem zvědavá, jestli ho letos konečně udělám - jestli jo, tak uspořádám giveaway :-), úpravy interiéru, úpravy zahrady...

Dnes se udělalo úplně nádherně, tak jsme se rozhodli po dlouhé době něco ugrilovat. A pak došlo na zrealizování pár nápadů na zahradě. Až do večera bylo nádherně teplo...




Naše amazoňanka Barunka vše bedlivě sledovala ze své cestovní klece...

A Ondrášek zbaštil svůj první příkrm - mrkvičku s cuketkou a mateřským mlékem. Zdá se, že mu to chutnalo, snědl skoro vše...






neděle 5. října 2014

pátek 3. října 2014

Hitem letošního podzimu...

... se u nás stalo Carpaccio z červené řepy.

Vyšla jsem z receptu z Apetit Edice "Party".
Omytou červenou řepu jsem zabalila do dvou vrstev alobalu a upekla v troubě na 190°C asi hodinu. Řepu jsem oloupala, nakrájela na tenké plátky a rozložila na talíř. Pokapala jsem to zálivkou (balzamikový ocet, olivový olej, citronová šťáva, sůl, pepř).
V této variantě jsem řepu dále posypala balkánským sýrem, rukolou, znovu trochu postříkala zálivkou a posypala strouhaným sýrem Grand Moravia.
Carpaccio jsem podávala s domácím kváskovým chlebem, který peču podle pana Cuketky.


V této variantě jsem balkán nahradila domácím čerstvým sýrem.
Ten jsem pro změnu uvařila podle receptu z Apetit Edice "Sýry".



Výroba četsvého sýru mě nadchla, určitě chci zjišťovat a zkoušet dál.
1 litr čerstvého mléka a půl litru kefíru (nebo podmáslí) (max. 1% tuku) jsem míchala a zahřívala se dvěma lžičkami soli asi 20 minut na středním plameni až se směs začala rozdělovat na bílé chuchvalečky a kapalinu - syrovátku. Pak jsem to přecedila přes plátýnko (v mém případě plínku) v cedníku, nechala odtéct, zatočila a vymačkala. A to je vše :-) Sýr byl výborný. 

Syrovátku jsem dle rady v receptu použila místo vody na zadělání kváskového chleba a trochu jsem vypila. Příště zkusím ještě dle rady natřít místo pleťové masky :-)




středa 1. října 2014

Krásně nám to vyšlo...

Sestra se švagrem ohlásili očekávání potomka asi dva měsíce po nás. Takže jsme si užívaly společné těhotenství, chodily jsme spolu cvičit do bazénu a teď si spolu užíváme mateřství :-) Je to super :-)



Dokonce jsme naše občánky společně přivítali.



Další krásná podzimní Giveaway...

na blogu Jane at home. Farmářský koš a marocký střapec s přívěskem Hamsa z obchodu Nila.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...